Distribuce Linuxu
Hovoříme-li o operačním systému Linux, máme na mysli jádro operačního systému, které je spravováno autoritou (autor Linus Benedict Torvalds) a ta zajišťuje integritu veškerého kódu, který je do jádra OS zaintegrován.
Pro interakci jádra operačního systému s okolím je třeba přidružených programů (např balíčkovacích systémů, grafického rozhraní, a dalšího podpůrného software). Sadu těchto programů souhrnně označujeme Distribuce.
Distribuce je dodávána a garantována konkrétní právnickou osobou (komerční subjekt, organizace, atd.). Distribuce jsou většinou vzájemně nekompatibilní na binární úrovni.
Často používané distribuce:
- Debian
- nejstabilnější distribuce, nepodporuje však nový hardware (stable obsahuje 2-5 let starý kód)
- správa balíčků 'apt'
- Ubuntu
- derivát Debianu
- Nejrozšířenějí distribuce na domácích stanicích.
- Snahou je urychlit testování a distribuci k uživatelům bez znatelného snížení nestability
- správa balíčků 'apt'
- Mint
- derivát Ubuntu.
- Snaha o grafické rozhraní které zachovává idiomy MS Windows.
- Doporučený pro přechod z MS Windows
- správa balíčků 'apt'
- RaspberryOS (dříve Raspbian)
- derivát Debianu upravený pro minipočítač Raspberry Pi
- správa balíčků 'apt'
- Arch Linux
- Distribuce orienovaná na nejaktuálnější jádro.
- Nižší stabilita ale vyšší kompatibilita s nejnovějším hw.
- Doporučeno pro pokročilejší uživatele i vzhledem k široké konfigurovatelnosti
- správa balíčků 'yay'
- Fedora
- Derivát RedHat Enterprise Linux
- správa balíčků 'rpm'
- ElementaryOS
- Minimalistická a rychlá distribuce.
- Vhodná pro starší a slabé počítače.
- správa balíčků 'apt'
... a mnoho dalších (výčet není konečný)