Distribuce Linuxu

Hovoříme-li o operačním systému Linux, máme na mysli jádro operačního systému, které je spravováno autoritou (autor Linus Benedict Torvalds) a ta zajišťuje integritu veškerého kódu, který je do jádra OS zaintegrován.

Pro interakci jádra operačního systému s okolím je třeba přidružených programů (např balíčkovacích systémů, grafického rozhraní, a dalšího podpůrného software). Sadu těchto programů souhrnně označujeme Distribuce.

Distribuce je dodávána a garantována konkrétní právnickou osobou (komerční subjekt, organizace, atd.). Distribuce jsou většinou vzájemně nekompatibilní na binární úrovni.

Často používané distribuce:

  • Debian
    • nejstabilnější distribuce, nepodporuje však nový hardware (stable obsahuje 2-5 let starý kód)
    • správa balíčků 'apt'
  • Ubuntu
    • derivát Debianu
    • Nejrozšířenějí distribuce na domácích stanicích.
    • Snahou je urychlit testování a distribuci k uživatelům bez znatelného snížení nestability
    • správa balíčků 'apt'
  • Mint
    • derivát Ubuntu.
    • Snaha o grafické rozhraní které zachovává idiomy MS Windows.
    • Doporučený pro přechod z MS Windows
    • správa balíčků 'apt'
  • RaspberryOS (dříve Raspbian)
    • derivát Debianu upravený pro minipočítač Raspberry Pi
    • správa balíčků 'apt'
  • Arch Linux
    • Distribuce orienovaná na nejaktuálnější jádro.
    • Nižší stabilita ale vyšší kompatibilita s nejnovějším hw.
    • Doporučeno pro pokročilejší uživatele i vzhledem k široké konfigurovatelnosti
    • správa balíčků 'yay'
  • Fedora
    • Derivát RedHat Enterprise Linux
    • správa balíčků 'rpm'
  • ElementaryOS
    • Minimalistická a rychlá distribuce.
    • Vhodná pro starší a slabé počítače.
    • správa balíčků 'apt'

... a mnoho dalších (výčet není konečný)